"dá-li Pán"
"Člověk si může házet korunou, ale poslední slovo má Hospodin." (Přísloví 16,33)
" ... ale raději byste měli říkat "dá-li Pán a budeme-li naživu, uděláme to nebo ono." (Jakub 4,15)
Apoštol Jakub se strefuje do lidí, kteří si nalajnovali život. Větě, kterou nám doporučuje používat, se říká conditio Jacobaea, jakubovská výhrada. Když lidé dřív psali o tom, co mají před sebou, utrousili přitom občas v textu písmenka s.c.j. (sub conditione jacobaea, "pod jakubovskou podmínkou"). Pietisté mezi námi říkají "dá-li Pán". Latiníci zase "deo volentes" a muslimové "inšallah", což znamená totéž. Já bych ale neřekl, že všechno, co v životě nastane, způsobil Bůh. Věci jsou často křehké a nejisté i bez Boha. Věřím však, že nás Pán Bůh jako milující a zpovzdálí naslouchající rodič spěchá zachránit z každé bídy, ze které k němu voláme. Možná bychom tu větu "dá-li Pán" mohli začít používat častěji jako připomínku, že poslední
slovo nad našimi životy má živý, životodárný Bůh.
