Dvě hlášky
Milí přátelé,
dnes Vám posílám dvě hlášky, které se ozvaly během výslechu. Tu první pronesli židovští studenti, deportovaní do Babylóna, kteří se odmítli účastnit hromadného uctívání královy sochy. Tu druhou pak Ježíšovi učedníci Petr a Jan,když jim úřady v Jeruzalémě chtěly zakázat mluvit o Ježíšovi.
"Buď nás, pane králi, ten Bůh, kterého uctíváme a který nás může zachránit z rozpálené ohnivé pece i z tvoji ruky, zachrání. Anebo nás nezachrání. Ale ty, pane králi, si buď jist tím, že tvoje bohy uctívat nebudeme a zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nepokloníme." (Daniel 3,17-18)
"My přece nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli." (Skutky apoštolů 4,20)
Jsme na tom jako ti židovští studenti. Nemáme záruku, že z momentální krize vyvázneme bez úhony. Ale napříč Bibli zní šeptem jedno sladké tajemství: s věrností Pánu Bohu, když se opřeme o jeho věrnost nám lidem, jsme už dnes jednou nohou v Božím království. I když se to ještě okolo pěkně mele.
Tak ať se Vám to dneska někde ukáže.
