Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hřích a Pán Bůh jako popelář

27. 3. 2021

"Když jsem tě sázel, byla jsi jako cabernet, byla jsi vzácnou pravou odrůdou. Jak jsi mi mohla takhle zplanět? Odpornou révou stala ses, na níž jen cizí hrozny jsou." Jeremjáš 2,21;

"Jen si vzpomeň, odkud jsi klesl. Obrať se a jednej zase jako dřív. Jestli nezačneš, přijdu na tebe a převrhnu tvůj svícen, postavený na svém místě." Kniha Zjevení 2,4;

V dnešních verších se ani jednou neozve slovo hřích. Ale přesto jsou oba verše o hříchu. Hřích je jako krabice, do které se dají nacpat chuchvalce všelijakých selhání i střepy vztahů. Kvůli těm chuchvalcům a střepům si někdy říkám, že to snad ani nejsem já. Nejsem? Ta krabice má nápis hřích a vedle v druhém pádu moje jméno. A má adresáta: je jím Pán Bůh. Ten jako popelář projíždí městem. Kde mají u dveří krabici vyndanou, vezme ji a hodí na korbu svého popelářského náklaďáku spásy. Tak tu krabici používejte.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář