Daniel
Daniel – Můj soudce je Bůh
Pocházel prý ze šlechtické rodiny z pokolení Judova.
Za krále Jojakýma se dostal do Babylonského zajetí, aby se spolu s ostatními mládenci vyškolil na státního úředníka, řečníka, ale také, aby se vyškolil i v jiných vědách.
Se svými druhy: Šadragem, Méšakem a Abednégem odmítal jíst to, co jídával král u svého stolu, jen proto, aby se tím pokrmem neposkvrnil 1,8; a po třech letech se stal královským dvořanem.
Po tom, co králi Nabuchodonozorovi vyložil sen o soše 2,1-43; – hlava-z ryzího zlata,
- hruď a hlava-ze stříbra,
- břicho a boky-z mědi,
- stehna-ze železa,
- nohy-dílem ze železa a dílem z hlíny
byl za jeho výklad, o který prosil Boha, od Nabuchodonozora povýšen 2,46-49;.
3,1-30; šadrak, Méšak a Abednégo se ani na přímý rozkaz soše Nabuchodonozora nepoklonili a tak byli vhozeni do ohnivé pece. Bůh je ale na rozdíl od těch, kteří je tam chtěli vhodit vysvobozuje.
4, Nabuchodonozor má další sen, ale tentokrát jej vypráví a Daniel mu i tentokrát podává zcela jasný výklad. Zdálo se mu o košatém stromu.
5, Král Belšasár uspořádal hostinu, na které pil a jedl z toho, co Izraelcům uloupil král Nabuchodonozor a najednou uvidí, jak se na stěně objeví píšící ruka. Psala: „MENÉ, MENÉ, TEKEL U-PARSÍN:
„Mené – Bůh sečetl Tvé kralování a ukončil je.
Tekel – Byl jsi zvážen na vahách a shledán lehkým.
Peres – Tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.“ (5,26-28;)
6, Říšští vládcové a satrapové Danielovi závidí jeho postavení a chtějí se ho zbavit. Proto na něj vymyslí lest: Na králi si vymohou přísný zákaz a přípis opatřený pečetí po 30 dní se na svých modlitbách neobracet k jiným bohům. Daniel však tento zákaz neuposlechne a 3x denně se před otevřeným oknem modlí k Hospodinu. Za to jej král Darjaveš musí, i přes svou nechuť a strach o něj, uvrhnout do jámy se lvy. Tito ovšem Daniele neroztrhají.
7-12, Vidění posledních věcí (obdoba knihy Zj.)
7, Socha je zde nahrazena 4mi bytostmi - jedna má připomínat, zpodobňovat Alexandra Makedonského-Velikého, - jiná zase Římskou říši
- 7,8; se s oblibou vztahuje na Antiocha Epifana (zjevitele)
- kámen má zpodobňovat Syna člověka (Krista)
8, Dvourohý beran je zde chápán jako symbol Médské a Perské říše, kozel ze západu (8,5;) je zase symbolem Řecka, a zlámaný roh představuje Alexandra Makedonského (Velikého).
Daniel v NZ
Ježíš zřejmě na Daniele navazoval, když se označoval za „Syna člověka“.
Daniele cituje, když hovoří o „Ohavnosti zpuštění na místě svatém“ Mt.24,15; Mk. 13,14;.
Apoštol Pavel a kniha Zj. v Danielovi viděli nekonečný zápas mezi Božím Královstvím a světem 2.Tes.2,4; Zj.13,5n;. Šelma, kterou Daniel popisuje je shodná s šelmou ve Zj.13,1n;